Živé ploty pro vaše soukromí

Živé ploty jsou tvořeny keři, stromy nebo popínavými rostlinami vysazenými v jedné řadě nebo pásu a jejich účelem je vytváření soukromí, estetické nebo funkční vymezení pozemku, ochrana proti větru, hluku a zachytávání prachu. Neméně významné je určitě i ekologické hledisko-živé ploty doplňují v sídelních útvarech často chybějící zeleň, vypařováním vody a zachytáváním prachu zlepšují místní mikroklima a jsou útočištěm ptactva a mnohých dalších živočichů. Při dnešní hustotě výstavby, způsobu života a značné produkci hluku je jejich funkce jako ochrana obytné části zahrady důležitější než dříve. Další přínos je architektonický-živý plot doplňuje okolí stavby, zapadá do veřejného prostoru případně se podílí na tvorbě krajiny.

Návrh živých plotů

Navrhujeme vhodné složení živých plotů.

Každá dřevina se nehodí pro každé stanoviště a každý rozměr živého plotu. Pokud např. pro malý plůtek sířky 0,5m a výšky do 1m je z neznalosti navržen např. habr, brzy dojde k zestárnutí, vzniku pahýlů a rozpadu výsadby. Pokud je navržen habr do polostínu, bude plot mezerovitý. Buk použitý v mrazové kotlině bude pravidelně zjara omrzat, v nížině bude deformovaný mšicemi. Tis vysazený v podmáčeném místě bude postupně hynout a tak by se dalo pokračovat.

Dlouhodobý zdravý růst živého plotu a tedy jeho funčnost závisí na správné volbě dřevin pro konkrétní stanoviště výsadby a zamýšlené rozměry živého plotu.

Živé ploty na klíč

Provádíme kompletní realizace živých plotů-návrh vhodných dřevin, jejich umístění, rekultivaci stanoviště, přípravu půdy, dodávku rostlin, výsadbu, povýsadbovou úpravu, mulčování a automatickou závlahu. Je také možné objednat jednorázovou nebo pravidelnou péči-řez, hnojení, zmlazení..

Živý plot z prostokořenných sazenic habru obecného na klíč po výsadbě:

Příprava výsadbového pruhu:

Výsadba prostokořenných sazenic 120-140:

Mulčování výsadbového pruhu štěpkou:

Živý plot z kontejnerovaných vzrostlých sazenic vyšší kvality po výsadbě-doplnění stávajícího plotu:

Živý plot bez čekání

Dokážeme vyhovět požadavku na rychlou realizaci a téměř okamžitou funkci. V tomto případě pro výsadbu použijeme vzrostlé sazenice např. habr výška 2m s balem, které už v 1. sezóně poskytnou určité soukromí. V následující sezóně je už oddělovací funkce plná. Lze také využít předpěstované dílce, které se skládají z pozinkované mřížky výšky 180 cm zcela porostlé břečťanem, kde bal je součástí mřížky. Takové řešení nabízí okamžitý efekt. Systém mřížek porostlých břečťanem je v přípravě. Zatím nabízíme instalaci mřížek s výsadbou velmi vzrostlých sazenic břečťanu. Výhodou je nižší cena. Při použití velkých sazenic, přípravě půdy a intenzivní péči můžeme očekávat plnou funkci během několika let.

Řez živých plotů

Nabízíme jednorázový i pravidelný řez živých plotů jakékoli velikosti a v jakémkoli stavu. Zanedbaný živý plot dokážeme vytvarovat do přesného tvaru podle šablony v závislosti na požadavku a dřevině.

OBJEDNÁVKA

ROSTLINY PRO ŽIVÉ PLOTY

Obecné rozdělení

Tvarované živé ploty vytvářejí poměrně úzkou stěnu. Hodí se do formálnějších zahrad, zaberou méně místa než volně rostoucí živé ploty, ale vyžadují pravidelný řez jednou až dvakrát ročně v závislosti na použité dřevině. Výběr dřevin je omezen na druhy, které snášejí řez. Jedny z nejhezčích a nejodolnějších tvarovaných živých plotů vzniknou použitím habru obecného (Carpinus betulus). Z dalších doporučuji např. javor babyku, ptačí zob (Ligustrum vulgare), lípu malolistou (srdčitou), buk lesní a do polostinných míst tis a zimostráz .

Volně rostoucí živé ploty najdou uplatnění v méně formálních až přírodních zahradách a remízcích, kde je dost místa a požadavek na méně náročnou péči. Řez se omezuje na občasný průklest s hlubším zmlazením jednou za několik let. Příkladem vhodných dřevin může být líska (Corylus), kalina obecná nebo tušalaj, ptačí zob, tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), dřín, svída (Cornus), tavolník (Spiraea), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), šeřík obecný (Syringa vularis) a temnoplodec (Aronia melanocarpa).

Živé ploty s využitím popínavých rostlin se skládají z nosné konstrukce-mřížky-porostlé rostlinami. Výhodou je velmi malá zabraná šířka. Pro tyto ploty se nejvíce hodí břečťan (hedera helix), který je stálezelený, snáší stín, není náročný a je to domácí dřevina. Jeho tmavá zeleň tvoří vhodné pozadí pro kvetoucí rostliny. Další vhodné rostliny jsou Lonicera henrii, loubinec popínavý "psí víno", některé druhy révy, vistárie, celastrus orbiculatus, celastrus scandens, opletka.

Pěstování živých plotů

Příprava

Nejdříve je třeba rozhodnout, zda-li bude živý plot opadavý, stálezelený, kvetoucí, formální nebo přírodní.

Dále je nutné vzít v úvahu některé souvislosti, zvláště kolik je k dispozici místa, jak bude vysoký, jaké budou nároky na péči a řez, jaká má být životnost a rychlost růstu. Velmi důležité jsou také vlastnosti stanoviště a typ půdy, kterým je nutné také přizpůsobit výběr rostlin.

Pro uspokojivý výsledek nejsou důležité jen kvalitní sazenice vhodného druhu, ale i pečlivá příprava půdy. V místech s horší kvalitou (často u novostaveb, kde bývá půda utužena stavebními stroji a někdy je ornice promíšena se spodinou nebo vůbec chybí) je rekultivace výsadbového pruhu se zpracováním půdy, nakypřením spodních vrstev a doplněním organických hnojiv nesmírně důležitá pro budoucí prospívání výsadby. Na nekvalitních zemích je možné doplnit obsah humusu a zlepšit strukturu a úrodnost zarytím hnoje nebo kompostu, případně ještě pěstovat jednu sezónu rostliny na zelené hnojení.

Často se setkáváme s tím, že byl živý plot, který nutně vyžaduje pravidelný řez, vysazen příliš blízko oplocení. Pokud bude kvůli řezu nutné vstupovat do mezery mezi oplocením a živým plotem, je potřeba dodržet odstup linie výsadby min. 1,1m, na veřejných plochách v takových případech min. 1,3m (platí pro Habr obecný). To zprvu vypadá jako příliš velká vzdálenost, ale musíme si uvědomit, jaké budou výsledné rozměry po několika letech.

Volně rostoucí živý plot z lísky by měl mít linii výsadby vzdálenou od oplocení alespoň 3m, vzdálenost rostlin v řadě 1m.

Kdy vysazovat

Opadavé dřeviny: Vždy v období vegetačního klidu, tedy po opadu listů až do počátku rašení.
Stálezelené dřeviny: Vysazovat je možné od časného podzimu do konce zimy.

Výsadbu je nevhodné provádět, pokud je půda zmrzlá nebo rozmáčená.

Co vysazovat

Sazenice pro živé ploty

Vlastní výsadba

Nejdůležitější pro dobré prospívání živého plotu je pečlivá příprava půdy. Výsadbový pruh o šíři 50-80cm zryjeme na hloubku rýče. Na zrytou plochu, pokud je půda velmi nekvalitní, můžeme dát vrstvu kompostu a zapracujeme motykou, na větších plochách rotavátorem. Je možné i přímo použít výkonný rotavátor. Je-li stanoviště podmáčené uložíme drenáž nebo vytvoříme hrůbek vysoký cca 15-20cm nad okolním terénem.

Zasazení rostlin

Vzdálenost rostlin v řadě bývá od 20 do 100 cm v závislosti na druhu a konečné velikosti živého plotu. Poškozené kořeny se nůžkami zkrátí do zdravé části (u prostokořenných sazenic). Každou rostlinu obsypeme půdou zlepšenou kompostem, rostlinou potřeseme a povytáhneme ji tak vysoko, jak rostla před výsadbou, radši ale poněkud výše. Potom místo výsadby zalijeme a přihrneme zem. Dobré je celý pruh výsadby zamulčovat (listí, sláma, štěpka, kůra) vrstvou vysokou cca 7cm. Mulčovací vrstva se nesmí nikde dotýkat kmene.

Poslední výzkumy ukazují, že hnojení a to ani organické nemá žádný význam pro ujmutí rostlin. Naopak při neodborném použití průmyslových hnojiv může dojít k popálení kořenů a nevratným škodám na výsadbovém materiálu.

Stejně tak nemá povýsadbový řez žádný význam pro ujmutí rostlin. Často tradičně doporučovaný řez po výsadbě, zdůvodňovaný tzv. vyrovnáním poměru kořenů a koruny, se ukazuje spíše škodlivý, neboť tímto řezem dochází k odstranění růstových vrcholů, kde vznikají rostlinné hormony, podporující růst. Výsledkem je pak zpomalení růstu.

Povýsadbový řez se provádí výhradně za účelem zapěstování kvalitní koruny a předcházení výskytu závažných vad větvení.

Nejdůležitější faktory napomáhající dobrému ujmutí jsou zpracovaná zem, dostatečná zálivka a mulčovací vrstva.

Rozhodně nelijeme vodu do díry před vysazením ani nepřišlapáváme hlínu kolem vysazených rostlin.

Péče o výsadbu

Výsadbu je nutné v suchých obdobích alespoň 2 roky zalévat . Rostlinám prospívá okopávání a udržování bezplevelného stavu několik prvních let po výsadbě. Místo okopávání a odplevelování doporučujeme výsadby zamulčovat. Nedoporučujeme používat žádné syntetické textilie, protože časem se dostávají nahoru, zamotávají se do sekaček, rotavátorů, komplikují dosadby a esteticky výsadby znehodnocují. Také brání styku mulče s půdou a tím i přirozené doplňování organické hmoty do půdy. Textilie byly původně používány pro výsadby kolem dálnic a podobných míst, dnes bohužel pronikly do zahrad se všemi negativními následky.

Možné problémy

Stromy a keře mohou trpět vysazením v nevhodnou dobu nebo nedostatečnou zálivkou. Někdy se také vyskytují problémy s ujmutím sazenic, které se projevují navenek žloutnutím listů a usycháním výhonů na začátku sezóny. Příčinou může být vysazení do nezpracované půdy, nedostatek vláhy, přemokření stanoviště, hluboké vysazení nebo namrznutí kořenů před výsadbou. Předejít úhynům rostlin je možné správnou manipulací se sazenicemi, pečlivou přípravou půdy, odbornou výsadbou a počáteční zvýšenou péčí.

Občas se setkáváme s tím, že po vykopání zakrnělých rostlin zjistíme, že za celou dobu vůbec neprokořenily do okolní půdy. Toto se týká hlavně kontejnerovaných výpěstků. Příčinou může být nepřipravená nezpracovaná půda, často zamokřená a nenarušený přerostlý kořenový bal s točitými kořeny. Další příčinou může být velký rozdíl ve vlastnostech zeminy v kontejneru a na stanovišti. Velmi lehký rašelinový substrát často trpí suchem při vysazení do hlinité a jílovité zeminy.

Výsadbě kontejnerovaných dřevin je nezbytné věnovat velkou pozornost. Je zde mnohem větší riziko výskytu vad kořenového systému jako jsou točité kořeny nebo hluboké umístění. Vady vzniklé dříve během pěstování jsou skryté substrátem a není možné je snadno zjistit.

Kořeny, rostoucí v kontejnerech po obvodu dokola mohou být v budoucnu příčinou problémů, proto tyto kořeny před výsadbou rozpleteme a rozprostřeme nebo celý bal v několika místech svisle prořežeme.

Nedostatečné hnojení má, navzdory častým představám, jen zanedbatelný nebo žádný vliv. V kvalitních půdách nebo pokud doplníme před výsadbou organickou hmotu, nemůže po stránce výživy nastat problém. Doporučujeme první dva roky dřeviny vůbec nehnojit. Špatně zakořeněnou rostlinu trpící v přemokřené nebo suché a nezpracované půdě se špatnou strukturou a malým obsahem humusu nezachrání žádné množství hnojiva.

Řez živých plotů

Tvarované živé ploty střiháme jednou až dvakrát ročně v termínech předjaří a červen/červenec. Častější řez má za následek vyšší hustotu zavětvení a tedy lepší vzhled i funkci. Řez se provádí ručními nůžkami nebo motorovými lištovými plotostřihy podle šablony. Podle výšky se použije lešení. Pokud pravidelný sestřih už nevede k uspokojivému vzhledu nebo se plot příliš zvětšil, přistoupíme k postupnému hlubšímu zmlazení, které rozložíme do více let.

Příklad - řez přerostlého habrového plotu:

Plot starý několik desetiletí nebyl několik posledních let řezán zhora, jen občas z boků. Z vrchu za tu dobu narostly větve dlouhé několik metrů. Habry byly znovu vytvarovány s přihlédnutím k stáří a příští sezónu se můžeme těšit na původní pěkný vzhled. Aby se větve opět zahustily bude vhodné několik let provádět ještě druhý řez v létě.

Postup prací: