Minikiwi

Actinidia Arguta-minikiwi je dřevitá liána pocházející z Asie( Mandžusko, Korea), která se v našich podmínkách využívá jako okrasná a užitková rostlina. Její plody dozrávají v září a v říjnu, mají velikosti většího angreštu a vyznačují se velmi dobrou chutí, příjemnou vůní, jemnou jedlou slupkou a mimořádně vysokým obsahem vitamínu C . Rostlina u nás netrpí chorobami ani škůdci, snese mráz až -35 C a má vysokou estetickou hodnotu jak během sezóny díky svému hustému zdravému olistění tak i na podzim, kdy se její listy zbarvují výrazně zlatožlutě. V červnu navštěvují spousty čmeláků záplavu jemně vonících květů. Liána je tzv. dvoudomá, každá rostlina má buď jen samičí nebo jen samčí květy, a tak pro úspěšný vývin plodů musíme mít kromě samičích rostlin i rostliny samčí a to v poměru až 5samic/1samec v přiměřené vzdálenosti-asi do 10m od sebe.

Minikiwi nejlépe roste na slunečném stanovišti v propustné půdě s vysokým obsahem humusu. Vzhledem k mělkému umístění kořenů je za sucha prospěšná zálivka. Kořenovou zónu je ideální udržovat bez zatravnění nejlépe pokrytou vrstvou mulče.

 

Umístění: Nejlepších výsledků dosáhneme na slunečném a přitom mírně vlhkém stanovišti, které je navíc chráněno od severu a severovýchodu. Podmínkou je propustná půda. Místa, kde se po dešti drží voda, jsou naprosto nevhodná. Trvalé zamokření vede k úhynu. Pěstování je možné i v částečném zastínění. Růst ve stínu může oddalovat kvetení. Na sušších místech je nutné dodávat vláhu zálivkou několikrát během léta. Rostliny, jejichž průměrná životnost se uvádí desítky let a které mohou časem dosáhnout značných rozměrů umísťujeme k dostatečně pevné a trvanlivé konstrukci. Velikost je možné omezovat řezem, jehož princip je popsán níže.

 

Sazenice: Abychom zaručili dobré ujmutí, doporučuji vždy vysazovat alespoň dvouleté sazenice s velkým několikalitrovým (4-10l) dobře prokořeněným balem. Mladé rostliny v kontejnerech jsou předpěstovány ve speciálních substrátech, kde je zaručena vysoká propustnost a poměrně nízký obsah živin. Důležitá je také opatrná zálivka.

 

Příprava půdy: Actinidia časem vytváří mohutný kořenový systém a tedy nevyžaduje nutně kvalitní půdy, ale zejména v prvních letech je velmi citlivá k zamokření kořenů a vysokým dávkám živin. Půda musí být propustná a mírně kyselá, jinak listy trpí chlorózou. Pro zaručení ujmutí a urychlení vývinu v prvních letech po výsadbě je nezbytné sazenice vysadit do zpracované ornice s přídavkem dobře vyzrálého kompostu bez přídavku vápna a také pravidelně mírně zalévat. Okolí rostlin je třeba udržovat alespoň první 3 roky zkypřené bez porostu a samotné mladé rostliny doporučuji chránit přes zimu např. listím.

 

Poznámky k pěstování 

1. Citlivost:
Actinidie jsou celkem bezproblémové, netrpí škůdci. Jsou však značně citlivé k zaplavení kořenů a také náchylné k poškození pozdními jarními mrazy v době, kdy už rostou výhony. Pozdní jarní mrazy nemohou rostlinu zničit ani výrazněji poškodit, mohou však citelně snížit úrodu v daném roce. Je proto nutné je pěstovat na chráněném stanovišti a v propustné půdě.

2. Umístění:
Vybíráme chráněné místo u staveb na jižní a západní straně, nedoporučuji vysazovat volně v zahradě otevřené k východu a severu kvůli citlivosti rostlin k pozdním mrazům v květnu. Důležité je propustné, nezaplavované a mírně vlhké stanoviště. Na suchém místě je nutná v létě závlaha. Podmáčená stanoviště nelze využít, rostliny nebudou prospívat. Vyhovuje polostín až plné slunce.
3. Ochrana mladých sazenic:
První 2 roky po výsadbě chráníme rostliny v zimě před mrazy např. listím, později snesou až -30.
4. Tvar:
Zapěstujeme 2-3 kmeny do zvolené výšky, nedovolíme jim obtáčet se.
5. Péče:
První 2 roky o rostliny pečujeme, především udržujeme půdu kolem rostlin bezplevelnou a zkypřenou v průměru min. 1,5m a mírně zaléváme. Rostliny nesmějí vyschnout a hlavně nesmějí být přelity. Přelití mladé rostliny poškodí. Při slabém růstu je možné přihnojit kompostem + 20g NPK kolem rostliny rovnoměrně do okopávané plochy. Tam, kde nejsou problémy s hraboši, vytvoříme kolem rostlin vrstvu výšky cca 7cm mulče z listí, hoblin, slámy nebo zralého kompostu. Nastýlka chrání mělce rostoucí kořeny před vyschnutím a potlačuje růst trav.
6. Příprava půdy a výsadba:
Před výsadbou zryjeme/zrotavátorujeme plochu min 1x1m a zapracujeme 10-20l zralého kompostu. Kompost musí být bez vápna mírně kyselý. Plochu srovnáme, pak vykopeme otvor trochu větší než kořenový bal, vložíme bal, obsypeme kompostem a urovnáme. Po výsadbě zalijeme 10l vody. Kompost musí být zralý. Rostliny se vysazují stejně nebo poněkud výše než rostly v kontejneru. Tam, kde se vyskytují hryzci a hraboši je vhodné chránit kořeny pomocí košů z králičího pletiva.

7.Příprava sazenic:

Bal vyklopíme z kontejneru na ruku otočením sazenice a posoudíme kořeny. Na povrchu balu smějí být jen jemné kořínky. Všechny větší kořeny, které rostou po povrchu balu i po dně buď odstřihneme nebo je rozpleteme a při výsadbě srovnáme, aby směřovaly paprsčitě od balu. Možné je i prořezat svisle bal na 4 místech.

8. Hnojení

Živiny a organickou hmotu do půdy dodáme každoročním přidáním kompostu 10L/m2. Pokud je půda kvalitní a přírůstky jsou dostatečné, nehnojíme.
9. Řez:
zimní řez:
V přejaří odstraňujeme všechny části, na kterých byly vloni plody až po dlouhý loňský výhon. Také odstraníme poškozené, slabé a zahušťující větve. Dlouhé loňské výhony zkracujeme na délku 8-10 pupenů (cca 60cm). Vzdálenost mezi výhony po řezu by měla být 25-30cm. Pokud se na rostlině vyskytují plodné větévky (spurs), ponecháváme je, dokud přinášejí úrodu. Nemají sice takovou životnost jako např. u jabloní, nicméně vydrží několik sezón a jsou cenné svou vysokou plodností.
letní řez:
V období kvetení zkracujeme výhony s květy cca 6. list za posledním květem. Později se také zaštipují konce dlouhých výhonů, které budou plodit další rok, aby se předešlo ovíjení konců.
10. Shrnutí-nejdůležitější zásady: